SK Slavia Praha aneb Co je to za klauni???
omlouvám se, článek se přímo netýká HC Slavia, ale vzhledem ke vlastnickým vztahům to dle mého jistou spojitost má. Snad se HC proti SK poučí z chyb a lidé spojení se Slavií nebudou za "klauni".... (Cirkus EDEN).
níže uvedený text je ze serveru lidovky.cz
Kapitán
POSLEDNÍ SLOVO
Vím, že bych měl psát na nějaké závažnější téma. Zvlášť když kulminuje předvolební boj a na Moravě i povodeň. Jenže právě proto možná čtenář potřebuje něco odlehčeného.
Dostal jsem anonymně námět na televizní film ze sportovního prostředí. Má název: „Jak trenér může pohřbít to, co vybudoval“ a jde o příběh trenéra, který je navenek nesmírně úspěšný, ale uvnitř zároveň hamižný a egocentricky ješitný, což je smrtící kombinace. Na začátku příběhu Trenér přebírá klub, který má ambice stát se mistrem, ale chybí mu jak koncepce, tak hráči. Trenérovi nikdo moc nevěří; všichni vědí, že má radši peníze než fotbal, proslýchá se, že dokonce v minulosti některé hráče nechával hrát, jen když mu odváděli desátky.
Jsou to ale nejspíš pomluvy, protože i nezasvěcený divák může sledovat, jak zručně Trenér vtiskne týmu koncepci a hráče, které předtím nikdo neznal, vytáhne až na vrchol. Všechno je slibně rozjeté, stačí jen oheň, který úspěšně rozdmýchal, svědomitě udržovat. Fanoušci ho milují, soupeři oceňují, je královsky placen. Jenže hamižnost vítězí nad slávou; přijde pokušení od klubu, který se potřebuje zachránit a potají Trenéra kontaktuje, jestli by to nešlo nějak zařídit.
Trenér nemůže předstoupit před vlastní hráče a říci jim: Je potřeba, abyste pozítří prohráli! Zvlášť když klub znovu aspiruje na titul. Ale může jim naordinovat těžký trénink. Třeba intervalové běhy, což je cvičení, které by normálně nikdy mezi zápasy hráčům neuložil. Takhle se běhá jen mimo sezonu, když je čas na regeneraci, protože jinak se hráči takzvaně zataví.
Co vymyslí, to také realizuje: klub, který potřebuje vyhrát, opravdu vyhraje. Trenér nejenže riskuje ztrátu titulu, dokonce před zápasem cynicky telefonuje známému: „Můžeš si klidně vsadit, ty kluci se zejtra ani nehnou.“ Netuší ale, že o telefonátu se dozví Kapitán. A Kapitán je úhelný kámen mužstva. Stoper, skála, jistota, kterou se klub chlubí. V Kapitánovi to bublá, ale nechce narušit boj o titul konfliktem. Jenže když vidí, jak Trenérova moc – a arogance – dál roste, jací hráči odcházejí a jaké Trenér nakupuje, nemůže už mlčet. Přichází klíčová scéna filmu: střet Kapitána s Trenérem, Principu s Podlostí, chcete-li. Kdo zvítězí?
„Sám prodal pohárový zápas a teď mě chce falešně obvinit, že já jsem prodal ligový! Buď já, nebo on!“ Takhle rozlícený Trenér naservíruje konflikt s Kapitánem majitelům klubu. Ti nakonec dají za pravdu Trenérovi, Kapitán s ostudou odchází. Atmosféra v týmu se hroutí, hráči, kteří od té chvíle jenom špitnou, jsou Trenérem za trest posazeni na lavičku či prodáni. Ze špičkového týmu se stává opět průměrný, klesá dokonce hlouběji, než byl, když ho Trenér přebíral. Aby musel vypít kalich hořkosti do dna, kupuje bývalého Kapitána letitý rival, který se sám zmítal v potížích. A Kapitán mu v klíčovém zápase zachrání takřka zázračným zákrokem titul. Zatímco sám pozvedá pohár, Trenér s hanbou odchází.
Tak nevím, jestli se z tohohle námětu dá stvořit kloudný film. Za á: je to celé příliš neuvěřitelné. Že zásadový nakonec vyhraje a klubu se ještě vymstí, že vsadil na gaunera? Kde to, proboha, ten autor žije! A za bé: podle autora námětu se ten zlotřilý Trenér do toho klubu ještě přijde ucházet znova o místo! To už je fakticky dost přepísklý…